Závěr jako snad ještě nikdy

Za příznivého květnového počasí se v neděli 13.5. na betonovém hřišti Tempa Praha odehrála další z řady napínavých bitev 1. ligy smíšených družstev. Už jak situace vykrystalizovala po Bohemia Tour v Plzni se dal očekávat ukrutný souboj především pěti týmů - nás, Děkanky, Rakovníku "B", Františkových Lázní a Plzně, jelikož těchto pět týmů na posledním možném turnaji rozhodovalo o tom, jestli si zahraje i příští rok 1. ligu.

Spokojenost jako když se vyhraje, (zleva) 1. řada: K. Soustružník, D. Hirschmannová, J. Nečekalová, M. Nečekal; 2. řada: J. Broumský, F. Nečekal ml., J. Wolf, T. Bureš, H. Tvrdý, M. Lojka

Před turnajem tedy v tabulce vedlo Tempo s náskokem 1,5 bodu na Františkovy Lázně, následovaly Cheb a Rakovník o půl bodu zpět, další bod ztrácela Děkanka a poslední o další půl bod byla Plzeň. Celkem 5! týmů v pouhých 2 bodech, to tu ještě za čtyřleté účinkování Chebu v 1. lize nebylo. V zásadě tak kromě toho, že domácí Tempo bylo favorit, tak jako jediné mělo prakticky zajištěný postup na Přebor Čech, který se uskuteční v červnu v Chebu taktéž na betonu, ostatní týmy bojovaly do posledního úderu o své setrvaní v soutěži.

Pro řadu z nášich hráčů to byl první kontakt s betonem na Tempu. Nejobtížnější se zdála první pasáž, která končila šestou drahou - příkopem, v tomto úseku byli hráči u svých drah tzv. uzavřeni v terénu a obtížně přístupné pro kouče. To se však ale mohlo zdát určitou výhodou pro soustředění před úderem, dráhy byly zasazeny mezi stromy a keře. První tři však svým silným sklonem nutily hráče výrazně nahrávat a zdolat tak jejich silný tah. Zejména nepříjemné byly cihly, kde po nepřesném úderu často míč končil za cihlou na "desáté hodině", kam se uměl při neúspěšné dohrávce vrátit zpět. Úsek od odpalu po kameny byl naopak příjemný a otevřený, zde byl dostatečný prostor pro předávky míčů i informací.  Následoval malý hrad, který sousedil s příkopem a byl oddělen chodníkem. Pokud ho hráč zvládl prohozově, měl velkou šanci atakovat eso. Po absolvování malého hradu následovala pasáž dvou drah, kde byli hráči oddděleni od okolí živým plotem. Měli tak ideální prostor na soustředění, nebo zpytování svědomí.....to podle dosavadního výkonu. Závěrečný holubník  se nezdál nebezpečný, ale vyžadoval maximální přísnost a nic neodpustil. I přes toto vědomí a intenzivní trénink se zde přeci jen konaly opravdové "divácké festivaly", zkrátka závěrečná dráha několikrát míchala pořadím.

Zvláštní nebezpečí znamenaly skryté hrozby při dohrávkách na některých drahách v kruhu. Nenápadné bouličky dokázaly pořádně trknout.

Trénink jsme věnovali zvýšenému důrazu na konkrétních drahách a méně "koleček", než bývá obvyklé. Na jeho závěru jsme měli upřímně mírně rozporuplné pocity a přání co nejméně záseků. Tušili jsme, že průměr 32 úderů na kolo bude znamenat velmi dobrý výsledek pro tým a dobrou pozici v tabulce.

Po pečlivém tréninku byli do ligy nasazeni: Honza Wolf, 'navrátilec na potřebnou výpomoc' Mára Nečekal, stálice a předpokládaný hlavní tahoun Dáša Hirschmannová, Michal Lojka a letos ve famózní formě hrající finišman Franta Nečekal ml., náhradníkem byl Jirka Broumský. Pikantní, ale dost zásadní a zlaté rozhodnutí učinil Ferda těsně před uzávěrkou sestavy. Na poslední chvíli se intuitivně rozhodl prohodit Jirku Broumáka s Michalem Lojkou, který se mu zdál jistější na důležitých prohozových figurách. Jak ukázal průběh turnaje a jeho výsledkové listiny, byl to zlatý tah.

První kolo jsme začali famózní dvacetšestkou od Honzy, k němu se ještě přidala Dáša s 28 údery, bohužel výkyvy směrem nahoru předvedli Mára a Michal, takže v součtu s Ferdovo průměrnými 33 jsme zaznamenali nakonec lehce nadprůměrných 162, což nás poslalo na příznivé průběžné třetí místo dva údery za druhou Děkanku, čtyři před dvojici Rakovník a Plzeň. Což tedy na nás s našimi tradičními 'rozjezdovými' prvními koly bylo velmi dobré. Do vedení šlo podle předpokladů Tempo suverénními 152 úderů naopak hned v prvním kole pohřbili šance na záchranu v první lize Františkovy Lázně, jelikož jak se ukázalo stahovat ztrátu 16 úderů v tak nabitém poli byl nadlidský úkol.

Ve druhém kole jsme hru stabilizovali a zaznamenali vyrovnanější výsledky - dva nadprůměrné (29, 31) a tři lehce podprůměrné (2x 34, 35) v součtu to tak znamenalo udržení nasazeného tempa z prvního kola, kdy jsme se zhoršili pouze o 1 úder. Na Děkanku jsme ztratili další 3 údery, na soupeře za námi jsme však něco málo nahráli. Dál vedlo Tempo, které opět navýšilo náskok.

Třetí kolo bylo velmi vypjaté, nicméně celé kolo jsme 'jeli' o něco lépe než předchozí dvě kola, takže to vypadalo, že by jsme ještě mohli bojovat o druhou příčku (a tím pádem si bezpečně zajistit postup na Přebor Čech, který sami pořádáme). Přímo zděšení tak vyvolala Honzova 'sedmička' na poslední dráze, naštěstí zbytek kola měl velmi dobrý, ale i tak 36 úderů nedávalo už příliš šancí. Následně nás vrátili do hry výsledky 31, 32 a 30, a jelikož se dvou hráčům Děkanky nezadařilo (37 a 36), tak jsme před dohráním finišmenů ztráceli pouhý jeden úder. Následně pak Ferda v přímém souboji 'urval' neskutečnou 26 tři údery a my tak mohli slavit excelentní druhé místo, které za dané situace (naprosto suverénní Tempo) rovnalo v podstatě vítězství. A bylo to o to cennější, že v posledních kolech většinou údery ztrácíme popřípadě držíme pozice, není příliš časté, že bychom mohutným finišem body získávali. Navíc jsme se jako jediný tým kromě Tempa se dostali pod hranici 160 úderů na tým/kolo, což také o mnohém vypovídá.

Velké úspěchy jsme zaznamenali také v individuálních kategoriích - Dáša Hirschmannová suveréně vyhrála kategorii seniorek, navíc ji ještě podpořila druhým místem Jana Nečekalová. Navíc Dáša o jediný úder ovládla též absolutní pořadí žen před Evou Libigerovou z Tempa. Kromě Dáši ve své kategorii vyhrál také Michal Lojka.

Výkony a dosažené umístění našich reprezentantů

• Kompletní výsledky

• Fotogalerie

Ve fotogalerii jsou opět pro zajímavost herní protokoly našich hráčů.

LT+JW