Z velkého prvoligového finále se jsme se vrátili s prázdnou

Finálový souboj o medaile se nám absolutně nevydařil. Myšlenky na zlato vzaly za své hned v úvodu. Do medailového ceremoniálu jsme se nakonec vůbec nevešli.

   K závěrečnému finálovému boji o medaile jsme se vypravili do Prahy na Děkanku, Útokem jsme se hodlali ucházet o tu nejcennější. Jak se však potvrdilo dodatečně, jistou jsme neměli žádnou. Přeci jen existovala varianta, že odjedeme s prázdnou, ale tuto variantu jsme si vůbec nepřipouštěli. Ambice jsme měli ty nejvyšší - zvítězit...a věřit, že se soupeři za námi seřadí v optimálním pořadí, které by nám zajistilo celkové vítězství. Pro úspěch jsme udělali maximum, plnohodnotný trénink i příprava tomu odpovídaly. Počasí vládlo tropickou silou, stín měl cenu zlata...

   Do rozhodující bitvy o medaile jsme nastoupily v této sestavě: Jana Nečekalová, Honza Tvrdý, Eva Kadlecová, Marek Nečekal a Honza Kadlec. Náhradníkem byl Milan Kruliš.To, co však přišlo hned v úvodním kole bylo jak z černého snu...a černého doslova. Totálně nevyvedené úvodní kolo znamenalo ztrátu 29 úderů a to znamenalo praktickou "smrt nadějím". Finále bylo sice hrané na 8 okruhů, takže šance o nápravu úvodní ztráty byla, jenže i kolo druhé bylo velmi nevyvedené a ztráta narostla na 44 úderů na vedoucí tým. Po odehrané čtvrtině tedy bylo definitivní, že v honbě za zlatem jsme totálně propadli hned na startu. Ve hře o jakoukoli medaili jsme na tom nebyli o moc lépe. Potřebovali jsme zdolat alespon jednoho finalistu, ale na předposlední 3. místo jsme již nyní ztráceli drtivých 25 úderů.  

   V této fázi turnaje bylo důležité sebrat veškeré psychické síly a pokusit se o návrat do hry o medaile. Ztráta však narůstala i po zbytek soboty a v polovině turnaje měla doslova devastující hodnoty. Vedoucí tým byl před námi o 65 úderů a ztráta na bronzovou medaili činila 51 úderů. O všem podstatném pro nás bylo rozhodnuto, zbývalo jen dohrát se ctí. Zlatou pozici již Františkovým Lázním neměl kdo vyrvat a o zbylé dvě medaile si to rozdávali Radotín s Plzní. 

  Do nedělního dne se už našemu týmu podařilo shodit pověstnou černou deku, nicméně  ztráta byla nedostižitelná. Přebor Čech se nám podařilo dohrát důstojně a potvrdili jsme, prvoligovou příslušnost. Na závěr tohoto maratonu (turnaj trval v součtu 24 hodin hraní) si vítězný tým Františkových Lázní převzal zlaté medaile. Stříbro si v napínavém závěru vybojovali borci z Radotína před bronzovou Plzní. Na Cheb zbyly brambory, i když tentokrát měly podobu kaše a ne placek.  

   Ligové medaile získalo alespoň ženské družstvo Chebu, které na turnaji i v celkové soutěži skončilo na třetím místě. Pro juniory Chebu B jsme vyzvedli zlaté medaile a stejně tak pro žákovské družstvo, na které zbylo stříbro. V individuálních kategoriích na nás přeci jen nějaké placky zbyly a konkrétně dvě. Honza Kadlec získal stříbro v juniorské kategorii a Eva Kadlecová v početném poli seniorek vybojovala bronz. Vlastní postup na Mistrovství ČR se podařilo dosáhnout všem zúčastněným hráčům Chebu.

   Sezona našeho návratu do 1. ligy je tedy u konce. Útok na zlato vyšel na prázdno a nezbývá, než se soustředit na novou sezonu a začít od začátku. S nostalgickým ohlédnutím nás velmi mrzely nezvládnuté závěry prvních dvou turnajů sezony, které znamenaly ztracené půlbody.      

                                                                                                                                                                                                             H  W

• Fotogalerie
• Kompletní výsledky